Přátelé filmu, fotografie... a ostatní....
Rozloučení s Helenou
Jen velmi těžko se nám
loučí s naší milou, usměvavou a vlastně poslední pravidelně navštěvující
členkou videoklubu ČKK.
Paní
Helenou Hofmanovou,
která nás opustila s Covidem
ve věku 76 let
Uměla se vždy postarat o občerstvení při význačných klubových večerech a byla stále po boku svému manželovi Pavlu Hofmanovi. Uměla vzít do ruky stejně dobře vařečku i filmovou kameru. Pavlovi byla oporou i ve věcech počítačových a zároveň měli společný koníček – natáčení filmových záběrů na jejich společných cestách.
Pracovala stále v mateřské školce, kde ji měli všichni velmi rádi. Ti jí také vzdali hold malým pietním místem s tichou vzpomínkou před školkou na Praze 4 - Michle.
S Helenou se tiše loučíme i my - zanícení filmaři a jakmile to bude možné, uspořádáme vzpomínkovou projekci v prostorách videoklubu ČKK Pod Juliskou.
Pavlovi držíme místo v první řadě a doufáme, že v sobě nalezne sílu na zpracování mnoha filmového materiálu, který společně se ženou natočili, tak aby jej mohl prezentovat na našich filmových večerech.
Druhá smutná zpráva
Musíme vám také oznámit druhou smutnou zprávu. Navždy nás 7. 3. 2021 opustil Honza Krafnetr, velký fanda do filmu a fotografie. Do ČKK vždy přicházel tiše a byl nejen vděčným divákem, ale i fundovaným kritikem.
Ze své původní profese truhláře na Barrandově přešel pracovat do skladu a následně dělal promítače jak na Barrandově, tak později v Národním technickém muzeu.
Známý tvůrce amatérských filmů Pavel Dražan (dnes režisér v ČT) si pro něj našel často roli ve svých na soutěžích oceňovaných filmech a později s ním pokračoval i profesionální verzí svého úspěšného titulu Jarmareční bouda (viz trailer https://youtu.be/HYGon7LhYEE).
Obdobně si vybavíme klip skupiny Žlutý pes z roku 1998 s názvem Veselka (na YouTube https://youtu.be/kSwtBKCJXBA), kde vedle Ondřeje Hejmy náš Honzík exceluje spolu se svou družkou Barbarou Ježkovou (básnířkou a spisovatelkou), která mu udávala i v životě směr. Po její smrti před 15 lety Honza Krafi své zájmy o film a fotografii neztratil, ale mnozí kolem říkali : „To už není on“. Neuměl žít podle pravidel „normálního žití“ ....vždy si s lecčehos nedělal „velkou hlavu“ a jeho „lehkost bytí“ převažovala nad jeho existenčními starostmi. Nicméně jeho osoba, pak zaujala dalšího kamaráda z ČKK Milana Haškovce natolik, že se náš herec Honza objevoval v jeho veselých filmových hříčkách téměř pravidelně.
Ostatně i jiní tvůrci se přidali. Jeho herectví - neherectví využil rovněž i Vladimír Franče. S Petrem Buňatou spolupracoval zejména svým námětem na filmu Doteky stínů, ve kterém hraje Vladimír Franče. Film byl oceněn na řadě soutěží.
Již s námi tento na první pohled ošumtělý chlapík s veselýma očima na pivo Pod Julisku nezajde... Také nám už neobjasní jak funguje vesmír, nebo evropská organizace pro jaderný výzkum CERN ....ano, jedině on Einsteinovu teorii relativity dokázal vysvětlit tak, že to pochopil každý, ostatně setkal se někdo z vás s někým, kdo znal Mendělejevovu tabulku prvků nazpaměť a ještě k tomu s nimi uměl ve vzorcích pracovat... Jeden jeho spolužák z gymplu (který si oba dodělávali večerně) potvrdil, že v chemii, fyzice i matematice byl náš Honza hvězdou. Své znalosti sice ani v zaměstnání ani v životě nedokázal uplatnit, ale přiznejme si, kdo z nás je dokonalý.
