Klubový večer jsme začali připomínkou na večer minulý.
Minulý večer, před týdnem byl autorským večerem našeho člena Zdeňka Čermáka.
Ve zdraví se dožil 80
let.
Neoslavovali jsme jako jindy, nebylo žádné pohoštění. To
jsme k mé nelibosti odbourali a s takovými oslavami prý skončili. Škoda.
To prý mám já za to, že jsem Milana Haškovce zlákal do
fotoklubu a členům tak jednou za čtrnáct dnů způsobuji problémy
s promítáním.
Členové si za ta léta tak zvykli na pravidelnou docházku
Milana, že se nikdo nenaučil obsluhovat naši promítací aparaturu. Stejně tomu
bylo tak minulé pondělí a tak s promítáním se začalo, po víc jak půl
hodině pokusů.
Z tohoto důvodu, Zdeněk Čermák nepromítl všechny své
připravené filmy, a navíc mu předseda zapomněl předat diplom – titul Čestného
člena ČKK. Takže v úvodu dnešního večera toto napravil a oslavenci titul
předal.
Po této akci jsme si promítli, dřív reportáž, dnes už
velmi zajímavý dokument Pavla Činčery. Film je z klubového večera,
z roku 2002, kdy měl v klubu svůj autorský večer Jarda Nykl. Velmi
dobře střižený film, nám však bohužel připomněl, kolik našich členů, za těch 10
roků, už mezi námi není.
Následoval film kolegy Zdeňka Čermáka, který nestačil
minule promítnout. Byl to film o výletě do Alp v roce 2003. Vedro prý
tehdy bylo i vysoko nad mořem. Proto koupání ve vysokohorském, studeném jezeře,
bylo velmi příjemným osvěžením. Na trase měli též i Orlí Hnízdo Adolfa Hitlera.
I když film byl půlhodinový, tak komentář byl dobrý a zajímavý, takže jsme ani
proti jeho délce neprotestovali.
Stejně tak jsme neprotestovali proti 25-ti minutovému
filmu Pavla Činčery. Ten nás tak brilantním komentářem a nádherným obrazem
provedl Paříži, že nám ta půl hodina pěkně utekla. Takže jsme ho museli na
konec jen chválit a nebylo co jeho filmu vytknout. Jen škoda, že film neposlal
na krajskou soutěž. Mohl mít šanci.
Mezi filmy Zdeňka Čermáka a Pavla Činčery jsme si
promítli dvouminutový filmeček Jaroslava Kolčavy. Byl to jen takový, celkem
zdařilý pokus s klíčováním. Velmi zajímavá debata na toto téma pak byla
nejméně 5 x delší, než film.
Tak toto pro dnešek asi tak vše. Sepsal Jan Krafnetr.
|