KDYŽ BYL JIŘÍ SUCHÝ JEŠTĚ FILMOVÝM AMATÉREM |
Napsal Ondřej Suchý | |
Se svolením sourozence jsem do svých Klubíčků začal zařazovat také některé z jeho dávných i nedávných krátkých filmů, které nelze nikde vidět. Těší mě, že mají takový báječný ohlas. Protože vždy uvádím i jiné filmy, převážně od členů ČKK - Českého klubu kinoamatérů (neb jsem jedním z nich), vyhledal jsem ve svém archivu článek z časopisu Filmovým objektivem, ve kterém se v roce 1966 Jiří rozpovídal o svých amatérských začátcích. Rozhovor O filmu a filmování s ním vedla A.Kučerová a tady jsou z něj nejzajímavější pasáže:
Doslechli jsme se, že máte velmi
rád film a že snad také sám amatérsky natáčíte. To mi bylo asi šestnáct let, když tatínek někde vypůjčil kameru šestnáctku, přinesl filmy a dovolil mi, abych si něco natočil. Točil jsem všechno, co mě nějakým způsobem zajímalo, a pak to sestřihl. Vznikl z toho takový jakoby surrealistický film, který však neměl hlavu ani patu. Ještě jej mám někde schovaný. Pak jsem si ale řekl, že bych měl natočit také něco, co by mělo smysl. Udělali jsme s jedním kamarádem takový cestopis. Jmenovalo se to "Napříč a nazpět". Měli jsme tropické přilby a prodírali se džunglí - totiž našimi lesy. Tento film jsem nejen režíroval a snímal, ale také jsem v něm hrál. Jako kameraman jsem měl při tom určité potíže.
Později, když
jsem získal nějaké finanční prostředky - on je to koníček trochu drahý -
pořídil jsem si vlastní Pentaflex a potom ještě osmičku pro takové vyloženě
rodinné dokumenty. To abychom si je mohli pouštět, až budeme úplně a hodně
staří.
Chtěl bych točit trikový film. Už jsem se o něj dokonce pokoušel. Vznikl film částečně kreslený, částečně papírkový a částečně hraný.
To ne, to si pořád pouze slibujeme. A tak utíká představení za představením a my nemáme zachyceno skoro nic. Jen tu a tam, když u nás natáčí zpravodajský film něco pro žurnál. To jsou ta předsevzetí. V archívu divadla máme ovšem dokumenty z našich společných cest. Třeba barevný film ze zájezdu do Holandska.
Nejraději vzpomínám na to, když jsme asi před třemi lety začali v Berlíně točit profesionální film, který se měl jmenovat "Jonáš a tingl tangl". Natočili jsme však pouze jednu sekvenci; nebyl dostatek finančních prostředků. Režírovali ji Forman s Roháčem. Když jsme stáli v automatě na polívku - kameraman Němeček s kamerou a stativem přes rameno - dohadovali jsme se, jak točit dál. A než jsme polívku snědli, byly již dva tři záběry v kupě a šlo se na to. Byl jsem oblečen v jonášovském kostýmu, měl přes sebe plášť a v aktovce "žérarďák". Na místě jsem plášť sundal a nasadil si "žérarďák". Šlitr udělal totéž s buřinkou a začali jsme hrát. Uprostřed Berlína. Tam náhodou není zvykem, aby se lidé na ulici shlukovali, když se něco děje. Byla to krásná práce - v amatérských podmínkách.
Moje největší přání je stát se jednou filmovým režisérem. Už jsem chtěl být ledasčím a myslel si, že se mi to nikdy nemůže vyplnit. A najednou bum a bylo to tady. Možná, že se mi poštěstí i tohleto.
Já po létech dodávám - na konci šedesátých let režíroval Jiří svůj první celovečerní film Nevěsta. Krátce po uvedení do kin byl zakázán; jeho autor a režisér se ocitl v nelibosti vyšší moci.
Přeji všem krásné léto a dovoluji si pro zajímavost upozornit na jednu svou pošetilou aktivitu. :-) http://www.semanovice.cz/klubicek.aspx?id=127162009 Srdečně zdraví Ondřej Suchý Navštivte někdy http://www.semanovice.cz |
|
Aktualizováno ( Úterý, 25 září 2012 ) |