2011.09.18.Hi-tech vychytávky zítřka |
Napsal Pavel Hofman | |
Pět nejžhavějších technologií, které brzy změní realitu ve fantazii . Možná díky mim zahodíme platební kartu, MP3 přehrávače, ale i kabely od monitoru .
O obsah aplikací, jejich funkčnost a aktuálnost se stará provozovatel. Uživatel jen užívá. Bohužel kvalita bez drátů není a u MP3 víme, že není dobrá kvalita zvuku, ale bohužel trh n e n í tak už n á r o č n ý u většiny zákazníků a tak tady se zlepšení asi hned tak nedočkáme ! Než budeme pokračovat ukážeme si parametry u formátů WAV a MP 3 .
WAV = 16 bit ( 44,1 kHz nebo 48 kHz ) 24 bit ( 44,1 kHz nebo 48 kHz )
MP 3 = 32 kbps ( 44,1 kHz nebo 48 kHz ) N E K V A L I T N Í 64 kbps ( 44,1 kHz nebo 48 kHz ) N E K V A L I T N Í 96 kbps ( 44,1 kHz nebo 48 kHz ) N E K V A L I T N Í 128 kbps ( 44,1 kHz nebo 48 kHz ) N E K V A L I T N Í 192 kbps ( 44,1 kHz nebo 48 kHz ) – už dobrá kvalita 256 kbps ( 44,1 kHz nebo 48 kHz ) - lepší kvalita 320 kpbs ( 44,1 kHz nebo 48 kHz ) - nejlepší kvalita
Facebook, YouTube, televize v mobilu či e-bankovnictví už nepředstavují žádné technologické výstřelky. Používá je většina z nás a jejich výhody už překvapí jen málokoho. Zatímco se však opájíme vlastní technologickou gramotností, počítačoví giganti už kutí nové fantastické služby, z nichž se nám bude tajit dech v blízké budoucnosti. Trendy se ve světě počítačů a zvláště na webu mění rychleji,než si to zpravidla uvědomujeme. Služba, která ještě včera fascinovala miliony uživatelů, dnes nikoho nezajímá. Hi-tech novinky jsme si zvykli přijímat tak rychle, až se zdá, jako bychom je používali celé roky. Vždyť ještě základní verze operačního systému Windows 95 neobsahovala ani jednoduchý internetový prohlížeč. Kdo chtěl surfovat po síti, musel si připlatit i za tento kousek softwaru, který má dnes jednotliví výrobci doslova vnucují. A služby, jako je Facebook či YouTube, bez kterých si už ani nedovedeme internet dnes představit, před pouhými deseti lety vůbec neexistovaly. Stále dostupnější a jednodušší jsou ale nejen jednotlivé technologie, ale i programy, které je využívají. Úpravu fotografií nebo střih videa dnes zvládne i absolutní amatér a za to vděčíme především stále intuitivnějším aplikacím, které nás provázejí doma i na cestách. Budoucnost patří právě jim. Stojí za úspěchem chytrých telefonů i tabletů, nyní se zabydlují i v televizorech a multimediálních přehrávačích. Je nutno dodat, že malé aplikace přechroustávají internetový obsah do graficky příjemné, uživatelsky přívětivé a především danému zařízení přizpůsobené podoby. O obsah aplikací, jejich funkčnost a aktuálnost se stará provozovatel. Uživatel jen užívá !
1, P e n ě ž e n k a v m o b i l u Klasické platební karty se už brzy odeberou na technologické smetiště. Budoucnost patří bezkontaktnímu placení. Alespoň se nás o tom snaží přesvědčit Gogole, Master-Card, Vista, ale i další firmy. Představme si, jaké by to bylo zaplatit pouhým mávnutím ruky. Ve Spojených státech si tento luxus vyzkouší už letos v létě 2011 v New Yorku a San Francisku. Chytré mobily vybavené patřičnou technologií budou fungovat tak, že je člověk přiloží k platebnímu terminálu a ten si v mžiku strhne určenou částku. Větší sumy bude možné ještě dodatečně autorizovat zadáním hesla na způsob PIN kódu. O novinku by ale neměli být ochuzeni ani majitelé postarších telefonů. Čeští operátoři ve spolupráci s bankami už koketují s technologií, která službu dovede integrovat přímo do SIM karty. V Asii je už mobilní placení poměrně rozšířené. Mobilem platí asi pětina Japonců.
2, O b r a z b e z d r á t ů Ještě před pár lety se ve vší té změti kabelů a drátů, která se vlnila za každou televizí, vyznal jen málokdo. Nákup nového přehrávače byl zpravidla spojen s dilematem, jaký k němu vlastně k němu připojit kabel – kompozitní, komponentní, nebo snad SCART ? S příchodem HD obrazu a rozšířením HDMI kabelu se celá operace výrazně usnadnila. Ale problém vzájemně propletených šňůr se tím nijak nevyřešil. Za pár let by ale mohlo být všechno jinak a z HDMI rozhraní přežitek pro pár výstředních fajnšmekrů . Obraz a zvuk by se totiž měly z počítače či přehrávače přenášet vzduchem. Intel nebo Asus už tuto technologii začínají pomalu nasazovat v praxi. Zatím má ale své mouchy . Kvalitou se ještě HDMI kabelu nevyrovná, ačkoli si rovněž poradí s vysokým rozlišením. Brzdí ji však pomalejší odezva nebo relativně omezený dosah .
3, B e z p l a t n é v o l á n í Jakkoli se to může zdát nereálné, vše nasvědčuje tomu, že za provolané minuty jednou přestaneme platit. Je to asi tak nevyhnutelné, jako že se už dnes neplatí za každou sekundu na internetu – kdysi to přitom byla norma. Svou vlastní platformu pro bezplatné videohovory už dnes má celá řada firem. Jakmile ale Apple začal majitelům iPhonů nabízet aplikaci FaceTime, s níž uskutečníme videohovory během vteřiny a nezaplatíme ani korunu, bylo jen otázkou času, než se do tohoto odvětví pustí naplno i další hráči. Jen před pár týdny pak koupil Microsoft firmu Skype, která se stala v podstatě synonymem pro bezplatnou internetovou videotelefonii. Teď její program hodlá protlačit napříč platformami do všech myslitelných zařízení – mobily počínaje, přes herní konzole a počítači konče. Otázkou zůstává, jak moc budou těmto aplikacím bránit operátoři.
4, H u d b a v z d u c h e m Každý MP3 přehrávač se jednou zaplní. Zatímco spravovat hudbu na počítači je už dnes radost, neustále ji kopírovat do mobilu či „empétrojky“ a za chvíli zas mazat je únavné a nepraktické. Změnit by to chtěla řada firem. Jejich idea je taková, že se ke svým písničkám dostaneme kdykoli a odkudkoli. Jediné, co budeme potřebovat, je slušné připojení k internetu. Veškerou naši audio knihovnu si totiž „odložíme“ na vzdálený server a nové desky už si budeme kupovat výhradně on-line. Před časem tuto službu představil e-shop Amazon a po něm i internetový gigant Googole . Novinka ale naráží na malou podporu hudebních vydavatelství. Změnit by to mohl až Apple díky zkušenostem s portálem iTunes . Jeho služba, která se bude jmenovat iCloud, prý umožní streamovat do mobilů a dalších přehrávačů hudbu i filmy.
5, P r o g r a m y n a w e b u Když se dnes sháníme po nějakém programu, většina lidí si pro něj zajde do obchodu. Ti šikovnější si ho koupí v e-shopu a největší fanoušci moderních technologií ho on-line nejen zaplatí, ale nevstanou ani od počítače a nainstalují danou aplikaci přímo z webu . Ani to ale IT vizionářúm nestačí. Microsoft, Google, ale i menší firmy se stále více soustředí na vývoj aplikací, které nemusíme vůbec instalovat. Spustíme si je úplně kdekoli a potřebujeme jen připojení k internetu. Zpočátku se mezi tyto webové aplikace řadily spíše jednodušší programy s úzce vymezeným použitím – například různé komunikátory. Dnes můžeme přes webový prohlížeč upravovat fotografie, psát dokumenty ve Wordu, ale i editovat komplexní tabulky.
Ke svým souborům se navíc dostaneme všude . Gogole sází na to, že na internet se
jednou přesune dokonce celý
operační systém. |
|
Aktualizováno ( Neděle, 30 září 2012 ) |