Když před lety přišel na naší schůzku v ČKK Praha pan
Igor Goryunov, koukali jsme na něho s otázkou, co tady ten člověk chce. Mluvil
lámaně česky se silným ruským přízvukem a málokdo pochopil na co se ptá.
Jenže neuplynul ani rok a Igor přinesl film, nad kterým se
tajil dech. Nebál se experimentovat, naučil se pracovat se zeleným pozadím,
vytvářel filmy hrané nebo loutkové a dokonce vše co se naučil, kombinoval
dohromady. Leckterým členům poklesla brada.
Když pak začal vyhrávat různé soutěže, dokonce mezinárodní,
bylo všem jasné, že máme v klubu zdatného filmaře. Ale jak už to tak bývá,
lidská závist a fakt, že pocházel z Ruska, učinila své.
Igor nezměrně miloval Česko. Miloval Hašlera, Hegerovou,
Pilarku i celý Semafor. Znal republiku mnohem lépe než kdejaký Čech. Celou ji
projel na kole i se svou ženou Elenou. Studoval naši historii, získal naše občanství,
které je spojeno s dokonalou znalosti českého jazyka.
Když však viděl některé nespravedlnosti (možná právem, možná
ne), rozloučil se s klubem a odešel.
Jeho ruská hrdost mu to přikazovala.
Bohužel se stalo, že
tento vzácný člověk, taky můj kamarád, zemřel v 58 letech, tedy mlád. Dnes
22.3.2018 jsme se s ním rozloučili
v krematoriu v Motole. Smuteční obřad proběhl důstojně za zvuků anglických
písní a jako poslední zazněla česká hymna. Ano, naše hymna, protože to byl Rus, který miloval Česko.
Vašek Fořt
Pozn.: Foto viz FOTOGALERIE
|