|
2014 Minisoutěž názory a hodnocení |
|
|
|
|
Napsal Vancak Petr
|
Smolná minisoutěž 2014
Tuto tradiční klubovou soutěž lze letos bohužel označit charakteristickým přívlastkem – samá smůla.
Letos jubilejní 40.ročník se místo důstojné oslavy stal smutnou přehlídkou se zádrhely a vlouděnými chybičkami.
Výsledky najdete – alespoň doufám, vzhledem k již vybrané míře nezdarů – záhy zde na našich stránkách v samostatném článku z pera pořadatelů či poroty.
Zde
se rozepíši jen o tom, co jsem zaznamenal jako bezmála vzdálený
pozorovatel. Minulých šest týdnů jsem strávil mimo Prahu, a dění klubu
měl jen „dálkově“ zprostředkované telefonem a internetem.
Již volba termínu a následná vynucená změna možná stála za malým ohlasem autorů.
A ještě horší než malý počet byla nízká celková úroveň filmů.
Porota
dala soutěži neradostné „vysvědčení“ neudělením žádné první ceny.
Prostě
se letos neurodilo.
Soutěž začala neslavně zpožděním kvůli prasklé žárovce.
A dál následovaly zbytečné trapasy s přehazováním formátů, vrcholem
pak bylo vyřazení soutěžního snímku – přehrávač nenačetl DVD !?! Milan
prostě neměl svůj den, parafrázuji: to by se promítači stát nemělo. Až
jsem v kuloárech zaslechl poznámku, „to snad ten Milan dělá naschvál“.
Chci věřit, že byla myšlena v nadsázce, ale jak známo s tím šprochem, je
třeba zamyslet se, co udělat příště jinak a lépe.
Vyslovuji zde omluvu poškozenému B.Khailovi. Je to Pan filmař, náš
lapsus přešel s nadhledem, a svou přízeň našemu Klubu a soutěžím
doufejme zachová. ( A tu poznámku nepronesl on, abych nezavdal k vádám ).
Pro nás členy z toho vyplývá závazek soutěže lépe připravovat. Včas vybrat termín. Dát o něm vědět co nejvíc filmařům i divákům. Ozkoušet
všechna doručená média včas na projekční technice. Mít záložní řešení.
A zamyslet se nad tím, jestli by neměl na soutěžích promítat člen,
který zároveň nesoutěží, podobně jako nesoutěží porotci.
Pokud chceme klub otevřít novým a mladším zájemcům, musíme jim nabídnout
mimo jiné i kvalitní a bezchybnou projekci. S tím souvisí i otázka
nového širokého plátna – rozměr 16:9 je dnes standardem, a i přepínání
na 4:3 se pak děje ve vteřině stiskem jednoho tlačítka. Prostředky jsou,
ale to je téma k samostatné diskuzi.
Zpět k Minisoutěži – přejme jí i sobě lepší budoucnost. A myšlenka na
závěr – dosud lpíme při soutěži na osobní účasti autora (což má své
dobré důvody). Což ale zkusit přilákat potenciální zájemce opačným
přístupem, a uspořádat nějakou soutěž virtuálně ? V době internetu,
Youtube, Vimea, Streamů a dalších to není technicky neproveditelné.
Třeba by se nám podařilo oslovit tvůrce, které by možnost
velkoformátové projekce následně přivedla z toho virtuálního světa až k
nám pod Julisku.
P.Vančák
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přemysl Časar :
Tradiční klubové minisoutěže (open), 40. ročníku (na Filmdatu 14. ročníku, jsem se zúčastnil poprvé. Zkušenosti z těchto akcí příliš nemám, ale plně souhlasím s P. Vančákem, že přes dobře míněnou snahu se nepovedla.
S přihlédnutím k tomu, že se jednalo o akci jubilejní, jsem byl překvapen malou účastí. Patrně slabá propagace, myslím, že nepřijeli ani přátelé z Vráže.
Podle úrovně filmů mohla porota rozhodovat velmi volně. Nemusela přiznat 1. cenu, ani druhou cenu, nebo naopak mohla 1. cenu přidělit.
Určitě bylo možné udělit jubilejní 40. čestné uznání. U mnoha soutěží se rozdává formou diplomu poděkování za účast, což zvyšuje prestiž, vážnost a ohlas mezi budoucími soutěžícími.
Dovolil jsem si těmito postřehy napsat svůj dojem z této jinak ve velmi přátelském duchu proběhlé soutěže.
P.Časar
|
|
Aktualizováno ( Úterý, 02 září 2014 )
|
