|
Napsal Vancak Petr
|
Pokrok nezastavíš.
Heslo, které mě napadlo na dnešním klubovém večeru hned dvakrát.
Poprvé nad prezentací dílek mladých, by přímo dětských autorů.
Podruhé nad jejich technickým zpracováním až k finální projekci, o které nám poreferoval přímo sám Petr Lášek. O jeho počinu, jak dostat naši amatérskou projekci na profesionální úroveň, si zároveň můžete počíst v jeho článku na
Filmdatu .
Večerem nás provedl Zdeněk Kopka.
Stihl jsem zhlédnout a udržet v paměti filmy Václava Fořta MASOPUST a Františka Dedka MDŽ V HLUBOČEPÍCH ( za případnou nepřesnost názvu se omlouvám). Slušné reportáže, s řádkou chyb, na které se snesla kritika větší než malá.
Dále se režie večera ujal Petr Lášek a "pochlubil" se filmy z předvýběru na soutěž Juniorfilm 2014.
Měli jsme tak možnost posoudit, jak a čím se baví mladí filmaři v řadě škol a tvůrčích skupin České republiky. Překvapilo mě, jak ten "potěr" všude, kde jsem viděl, začíná s animacemi, aby pak přešel k hranému filmu. Náměty i zpracování nám mohou připadat naivní, odkoukané ze světa "velké" televize a "velkého" filmu. Chci však věřit, že u těch, kterým se filmařina dostane pod kůži, můžeme čekat s dospíváním i zlepšení jak techniky, tak výběr poutavějších témat.
Druhou stránkou je technické zpracování vlastní projekce. Prakticky každá kamera dnes umí zaznamenat záznam s vysokým rozlišením, asi 100% filmařů pak své dílo zpracovává na počítači s dostatečným prostorem a výkonem.
Je pak logickým vyústěním, že se projekce snaží předat dosaženou kvalitu očím diváka bez zbytečné degradace.
Za tím účelem jsme ostatně pořizovali i počítač do klubu. Slušný HD projektor máme také, takže vlastně nic nestojí v cestě přijímat a promítat naše klubové i soutěžní snímky alespoň na 1080 řádcích.
Jen to plátno máme v klubu úzké, v budoucnu bychom měli své obzory rozšířit i tady. Nejméně na 16:9.
|
|
Aktualizováno ( Úterý, 11 březen 2014 )
|
