Úvod arrow Technika arrow Technické okénko arrow 2011.09.18.Není všechno zlato, co je A V C H D
2011.09.18.Není všechno zlato, co je A V C H D PDF Tisk E-mail
Napsal Pavel Hofman   

O novém způsobu  záznamu  HD videa  pomocí  AVCHD  kodeku  jsou stále

různé  dohady .

Jeden z autorů  této technologie  ( SONY )  když vydal  dvojici videokamer  s tímto     záznamem se  po prvních  recenzích AVCHD  neukazuje pouze v dobrém světle.



O tom, že klasickému či digitálnímu PALu  zvoní umíráček není z pohledu posledního    vývoje digitálních  videokamer  vůbec  pochyb.

Stále větší poptávka po vysokém rozlišení již před několika lety vykrystalizovala

v podobě  High Definition Video  ( HDV )  v kategorii  hi-end.

 

N ě c o    m á l o   o    H D V :            Pro  přehled  to  probereme :

 

V čem  je však ten hlavní rozdíl mezi  DV  a  HDV  ?

Pokud se podíváme  na starší a nejrozšířenější formát DV, tak zjistíme, že  norma PAL   definuje rozlišení  720 x 576 bodů  ( při 25 fps ) a  NTSC  720 x 480 bodů ( při 30 fps ).

Maximální  datový tok je  25 Mbit / sec  a  jeho kodek  je použit  DV.

 

Rozlišení  na HDV  vychází  z HD, což znamená  1280 x 720  či  1440 x 1080 px   pro      normu  PAL i SACAM. Poněvadž se při návrhu HDV počítalo s využitím  mini DV pásky

a  s kompatibilitou  s DV ( proto HDV ), je  jasné, že  datový tok  je shodný  se starším

standardem, čili  25 Mbit / sec.

 

Z toho plyne, že  komprese  n e m ů ž e    b ý t   DV  ( cca 5 : 1 ) – používá se proto MPEG-2

s  kompresí  17 : 1  !   Na jednu stranu to sice značí  stejnou kapacitu pásky  jako u DV,  na    druhé straně  je však velká náročnost  na výkon  PC.

 

Dalším rozdílem je  nemožnost změny  poměru stran    HDV umí pouze  16 : 9 ,  kdežto

DV umí  4 : 3 .

 

Podle předešlého výkladu lze usoudit, že normy PAL a SECAM jsou  u HDV  totožné.

 

Rozdíl  v nich je ale dosti značný – SECAM, označovaný též  HDV 1, je  progresivní

( neprokládaný ), a proto se přidává  za řádky  písmenko p  ( 720 p ) .

Za jednu sekundu se tak zobrazí  25,  29,97 , 50  nebo  59,94  snímků

( značeno  25 p, 30 p, 50 p, 60 p ) .

 

Norma  PAL  je  prokládaná  ( interlace ), označuje se  HDV 2, případně  1080 i  a  za

jednu sekundu  zobrazí  50  nebo  59,94  půlsnímků  ( 50 i,  60 i ) .

 

Pro lidské oko  je pochopitelně  příjemnější  p r o g r e s i v n í  styl, a  proto se  nabízí

ideální  kombinace  1080 p.

 

Vysoké rozlišení  neprokládanými  snímky  však vyžadují  nadměrné nároky  na přenos signálu  - je zapotřebí  zvolit  kompromis -  buď  720 p,  nebo  1080 i .

Dodejme jen, že mezi  z a s t á n c e  720 p  se řadí  JVC  Canonem,   a    1080 i   zase

p r o s a z u j e   Sony .

 

Názorná  ukázka  rozdílu  PAL  versus  HDV   720 p  a   1080 i   :

PAL  -   720 x 576

HDV -   1280 x 720      ( 720 p )

HDV -   1920 x 1080    ( 1080 i )

 

Matematicky nadaní jedinci si zajisté všimli, že  rozlišení  1440 x 1080  je ve formátu

4 : 3  a  ne  16 : 9, jak by to mělo správně být .

 

Pokud se podíváme na rozlišení  1280 x 720  a budeme věřit tomu, že i CCD čip má shodný  poměr stran ( 16 : 9 ), lze jednoduše tvrdit, že jednotlivé pixely mají  tvar čtverce ( všechny  strany stejně dlouhé ) .  A v tom je právě ten zakopaný pes – u 1440 x 1080 jsou jednotlivé   pixely  obdélníky  s poměrem stran  4 : 3, z čehož jasně vyplývá  1440*  4/3 = 1920 x 1080,    neboli  poměr  16 : 9 .   Ačkoli  je tedy   fyzické  rozlišení   pouze  1440 x 1080,  tak se  ve výsledku  jeví jako  1920 x 1080 .

 

Kromě  videa  je  rozdíl  i  ve zvuku .

Na rozdíl od  DV, kde je  zvuk  nekomprimovaný  ( 1536 kbit / s ), se  u  HDV  používá   komprese  MPEG-1  layer 2  384 kbit / s  bitrate.

Každý asi uzná, že 384 kbit / s je naprosto  dostačující  hodnota  a  rozdíl  od nekomprimo –

vaného  zvuku  by neměl být  vůbec slyšet .

 

Z výše uvedeného je patrné, že  HD je  v rámci  digitálních technologií  obrovským skokem  kupředu.  Vždyť norma  PAL  či  SECAM  je s námi  od prvního spuštění televize  a  za  ta desetiletí  se vlastně nic nezlepšilo  !

Škoda jen, že se Evropa  vydává směrem  k digitalizaci  stařičkého PALu , namísto, abychom

si  vzali  příklad  z Japonska  a teď už  i  Spojených  států,  kteří  mají  HDTV  vysílání    celoplošně .

 

Hlavní problém byl  doposud  u použitého  média, kterým je  mini DV páska .

Jedná se sice  o levné  a relativně spolehlivé  řešení, ovšem doba  magnetických pásek  ve  spotřební elektronice  nenávratně  končí .

 

A V C H D

 

Vědomi si této skutečnosti se firmy  Sony  a  Panasonic  spolčují  a  jejich snahou je         záznam HDV dostat  na jiná, modernější média, než je obstarožní  mini DV .

 

Výsledkem  jejich společné  práce je  naprosto  nový kodek   zvaný   A V C H D

( Advanced Video Codec High Definition ), který tuto ideu naplňuje.

Video  s tímto kodekem lze ukládat  na pevné disky, DVD  i na různé paměťové karty.

AVCHD  využívá  populární  MPEG-4   AVC / H.264  s prostorovým  5.1. auditem

Dolby Digital  a je proto pravděpodobné, že se rychle rozšíří mezi domácí video techniku

s podporou tohoto formátu .

 

Vše vypadá velmi slibně a i přes velkou kompresi se zdá být  AVCHD blízkou hudbou   budoucnosti.

Na počátku této technologie  firma  SONY vydala  dvojici kamer – HDR-UX1  se záznamem  na DVD  a  HDR-SR1  s integrovaným pevným diskem, když  v té době

Panasonic představil pouze prototyp kamery se záznamem  na paměťové karty SDHC .

Nemilé však  překvapení čekalo recenzenty  serveru, který se  pod ruku dostal  právě zmiňovaný  kousek s DVD.  Po problémech  s přehráváním  vypáleného DVD  hledali      radu  na stránkách Sony, kde se mimo jiné dočetli :

 

*  DVD disk  obsahující  AVCHD video  není  kompatibilní  a  neměl by být  proto používán    

    se standardními  či  High Definition  ( HD )  DVD přehrávači  a  rekordéry .

    Disk se nemusí podařit vytáhnout  z mechaniky, případně může dojít  ke smazání  dat  na

    nosiči .

 

*  DVD disk  obsahující  AVCHD video  by neměl  být používán  na počítači  s nainstalova-

    ným  vypalovacím software, neboť může opět dojít  k zaseknutí  v mechanice  či ztrátě

    všech dat .

 

Co dodat  závěrem, že se ještě dnes stává to, že se ještě dnes podaří někomu  vypálit  DVD,     které  na jiném  zařízení  nelze  přehrát, nebo  se zasekává  !

napsal Pavel Hofman

 

Aktualizováno ( Neděle, 30 září 2012 )
 
< Předch.   Další >
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License. Webdesign by Mercy s.r.o.