Je 20.10.2007, sobota. Sedím ve vlaku směr Praha. Jedu do Dejvic na soutěž neprofesionálních filmů o rodině. Vyčítám si, že jsem měla raději zůstat doma, protože mám zánět ramenního kloubu. Je to bolestivé. Ale v propozicích soutěže je dáno, že film při neúčasti autora bude ze soutěže vyřazen.

Svoji reportáž jsem natočila v Tunisku, kde jsem byla na dovolené s manželem a naším šestiletým vnoučkem. Vnouček je ve filmu dominantní postavou. Vše, co kolem vidí, komentuje svým dětským pohledem. Obdivuje se paní, co plete koberec, diví se, že jsou tu samé bílé domy, nebo že tu tatínkové nepijí pivo.
Největším zážitkem pro něj byla jízda na velbloudu, plavba pirátskou lodí a koupání v rozbouřeném moři.
Můj film byl na soutěž přijat.

Projekční sál videoklubu Praha působí komorně, jakoby stvořený pro rodinné video. Je sympatické,
že je účinkujícím nabídnuto i drobné občerstvení.

Z filmů mě nejvíce zaujal snímek Petra Barana Slyšet hudbu. Autor zde velice citlivě ztvárnil příběh handicapovaného muže. Divák je dojat i obrovskou tolerancí milující manželky, která stále považuje svého muže za plnohodnotného partnera. Film po právu dostal ocenění nejvyšší.

Konečně je promítán i můj film.
Po projekci se kolem mě utvořil hlouček filmařů, kteří byli mým dílkem nadšeni. Někteří si i tipovali ocenění. Zato úplný závěr soutěže byl pro mne šokující. Více filmů, a mezi nimi i můj Dan v Africe, bylo vyřazeno ze soutěže, protože nezapadají do tématu rodinné video. V případě mého filmu se
prý jedná o cestopis a není tam vidět citová vazba vnuka a dědy.
Ve filmu děda vnuka všude doprovází , jedou spolu na velbloudu, ochutnávají spolu tuniskou specialitu , hlasitě dávají najevo, že se jim plavba lodí líbila. A když přichází velká mořská vlna,
volá vnuk dědu na pomoc. Copak to všechno není vazba?

Zajímavé je, že filmy autorů, kteří nedodrželi předepsaný časový limit 15 minut, vyřazeny ze
soutěže nebyly.

Oceněn byl film Igora Goryunova Anděl. Tento film je videoklipem na známou píseň Karla Kryla.
Film je hraný a jde samozřejmě o fikci, výmysl. Vnucuje se otázka. Co to je vlastně rodinné video? Anebo jde o rodinné dostaveníčko poroty s kamarády filmaři? Musí být dobré filmy vyřazeny, aby mohly dostat ocenění ty horší?
Na to já odpověď neznám.

Jedno bych však pořadatelům doporučit mohla.
Vezměte si příklad z jiných soutěží, třeba ze Střekovské kamery. Tam probíhá předvýběr filmů za účasti jednoho člena poroty. Všichni autoři jsou zavčas informováni, zda jejich snímek byl, či nebyl přijat. Věřte, že takový postup je seriozní a pro autory více přijatelný.
Dále doporučuji pořadatelům, aby vymezili pojem rodinný film.

Na závěr bych chtěla zdůraznit,že na filmové soutěže přicházím soutěžit a ne vyhrát za každou cenu. Soutěživost mi byla v tomto případě odmítnuta formou, která je pro mne nepřijatelná.

Mgr.Alena Krejčová , převzato z diskuze o RAV na www.amatfilm.cz

___________________________________________________________________________________________________
Reakce spolupořadatele:

1) Dle propozic autor může delegovat svého zástupce, osobní účast není bezpodmínečná, jakkoli
je žádoucí.

2) V obou kategoriích není určující žánr - cestopis, hraný, ap. - ale tematika rodiny.

3) Rodinné video je stále diskutovaný pojem. Dovolte mi malý příměr - co je to vtip o policajtech, blondýnkách, židovská anekdota ap.? Stačí, když se v nich objeví policajt, blondýnka nebo Žid,
nebo musí udělat něco vtipného, charakteristického právě pro danou skupinu ?

Petr Vančák , Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
_____________________________________________________________________________________________________

Reakce Tomáše Hordějčuka, ředitele RAV 2007:

Vážená paní Mgr. Krejčová,

nevím komu jste směřovala Vaše zamyšlení nad 10. ročníkem soutěže RAV. Soudě dle obsahu se jedná spíše o otevřenou kritiku na veřejném diskusním fóru stránek Amatfilmu, kde jste však zavádějícím způsobem uvedla do hlavičky můj e-mail a jméno, takže to vypadá, že jsem příspěvek psal já. Pokud tedy toto zamyšlení bylo směrováno mě, mohla jste využít formulář v sekci Kontakty přímo na našich stránkách ČKK .

Nyní k obsahu Vašeho dopisu. Pokud bylo ze zdravotních důvodů obtížné, abyste se osobně dostavila na projekci, mohla jste místo sebe vyslat zástupce, jak je to zakotveno v propozicích. Co se týče propozic, tak jste napadla neoprávněně jiné soutěžící snímky, že byly delší než 15 minut. V našich propozicích však stojí že je "Doporučená délka snímku 15 minut", nikoliv že je omezená do 15ti minut, jak je nesprávně uvedeno na stránkách Amatfilmu. Soutěž se řídí dle oficiálních propozic pořadatele ČKK - Videoklubu Praha a ty jsou na adrese www.ckkp.cz .

Chápu, že máte k Vašemu filmu citový vztah a byla jste rozladěna z hodnocení Vašeho snímku porotou. My, jako pořadatel nemůžeme zasahovat do hodnocení poroty. Navíc není pravdou že Váš snímek byl vyřazen. Vyřazeny byly pouze 2 snímky pana Procházky, v souladu s propozicemi, jelikož se na soutěžní projekci nedostavil, ani za sebe nevyslal žádného zástupce. Ostatních 19 snímků bylo hodnoceno a 6 z nich bylo ve dvou kategoriích oceněno. Hodnocení zbývajících snímků, tedy i Vašeho jste si osobně vyslechla od poroty v závěrečné diskuzi. Váš snímek byl hodnocen kladně co se týče kamery a nápadu s dětským komentářem, avšak nezapadal do hlavního poslání soutěže "ukazovat kladné i záporné jevy tak, jak se projevují v naších dnešních rodinách a které hledají vnitřní i vnější příčiny "rodinných konfliktů", ale i příčiny, které způsobují "rodinný život v pohodě", což je také zakotveno v propozicích. To také ukazoval vítězný film pana Barana a dle mého názoru si po právu zasloužil prvenství v kategorii "film o rodině".

Propozice soutěže se vyvíjely a nyní jsou ustáleny tak, že jsou v nich zakotveny dvě základní kategorie a to "čistě rodinný film" kde je podmínkou aby ve filmu byl alespoň jeden člen rodiny a "film o rodině", který natočil autor o jiné rodině. Všechny přijaté filmy tato kritéria splňovaly a je jenom na názoru poroty, jak jednotlivé snímky ohodnotí. Vám bylo porotou doporučeno, abyste film zaslala na jiné, další soutěže, jako např. BFA, kde bude tento roztomilý snímek jistě velmi dobře ohodnocen.

Vaše kritika ostatních spolusoutěžních filmů a napadání hodnocení poroty je myslím nevhodné, zvláště způsobem "proč vyhrál tamten a ne já". Systém předvýběru byl zvolen naším klubem na základě vhodnosti k této soutěži. Na stránkách ČKK byl ve středu 17.10.2007 vyvěšen seznam přijatých snímků, které postoupily do soutěžní projekce 20.10.2007.

Vážená paní magistro, myslím že Vaše soutěživost nebyla odmítnuta, jak píšete, ale že Váš film nebyl porotou ohodnocen jako jeden ze tří nejlepších v dané kategorii "čistě rodinný film". Jistě chápete, že do rozhodování poroty nemůžeme jako pořadatel zasahovat. Doufám, že na soutěže pořádané ČKK nezanevřete a budeme Vás moci uvítat i napřesrok.

Tomáš Hordějčuk