Na stolku připravené tištěné programy, něco k zakousnutí, sklenky, moravské víno, nealkoholické pivo pro řidiče .
Inu, JUBILEJNÍ 10 ročník!
Zazněly fanfáry a už to jelo přesně podle časového plánu, všecko v pohodě, v pevné režii Tomáše Hordějčuka.
Ačkoliv se zdá, že musí být každému naprosto jasné, co je a co není rodinný film (a v propozicích je to podrobně a přesně vytýčeno) objevují se filmy, kde divák nepozná, že ti lidé, co se v příběhu vyskytují, patří k sobě, že jsou rodina. Tak to bylo např. ve filmu Aleny Krejčové Dan v Africe. A stačilo tak málo; třeba, aby autorka na začátku řekla:“Na dalekou cestu jsme vzali našeho vnoučka“ Nebo aby ten chlapeček zavolal „DĚDO, já chci taky na velblouda“
Stejně bylo s filmem Květinová radnice. Na otázku, „Kde je tu rodina“? odpověděl autor, že ta pěstitelka květin byla představena jako „Paní Čermáková“
Pan Čermák si neuvědomil, že v záplavě slov při otvírání květinové výstavy to skoro každý přeslechl..
Dělat či nedělat předvýběr filmů ? Myslím, že když se na soutěž přihlásí stovka filmů, pak je to rozhodně nutné. Ale jsou s tím problémy, protože někteří autoři chtějí vědět konkrétně PROČ nebyl jejich film do soutěže přijat a hned v tom vidí všelijaké zlé úmysly.
Stejné je to s hodnocením filmů Ano, každý udělal film jak nejlépe uměl a je přesvědčen, že je to film výborný (Ať nikdo neříká, že se trmácí na soutěž a nechce vyhrát, to by byl blázen) Ale teprve oči druhého vidí ty chyby. Je-li autor rozumný, pak je vděčný za kritiku. Ale znám autory, kteří se s porotou i hádají a vysvětlují, že to jinak nešlo a pak se urazí a vyprávějí, jaká křivda se jim stala . Takovým není pomoci
Který film byl nejlepší ?Rozhodně film pana Barana Slyšet hudbu. Nejen že to byl přímo srdcervoucí příběh muže, který náhle onemocněl nevyléčitelnou chorobou a statečně s ní bojuje díky své manželce, která z lásky k němu obětovala svou kariéru a plně se věnuje jen jemu. Silný příběh, ale také citlivě zpracovaný. Byl zařazen jako film o rodině.
Nejlepší film jako čistě rodinný byl film pana Goryunova Anděl .Bylo to odvážné, použít píseň Karla Kryla, která je úderně protiválečná a udělat z ní něco úplně nového, neočekávaného – přímo selanku o rodinném štěstí, kde hrají všichni členové rodiny. No, pan Goryunov je prostě jednička
Na závěr byl pohovor s porotou a to bych označila jako zlatý hřeb soutěže. I když jsem sama v soutěži film neměla, sledovala jsem slova těchto filmových odborníků s napětím a pozorností. Nejvíc hovořil předseda poroty pan Jelínek, sám zkušený filmař a častý porotce v mnoha amatérských soutěžích. Pokud upozornil na chybu, ihned poradil, jak to udělat lépe (příště a nebo opravit hned) Stále měl slova povzbuzení, nikoho neironizoval, takže jsme se chtě nechtě museli usmívat, že jsme taková rodina šťastných bláznů, která netouží po moci a penězích. A je nám dobře na světě.
Zapsala Eva Benešová
|